kackasedova

M ůj čerstvý snoubenec z vedlejší místnosti:  „Volá mi kámoš, jestli dáš paragliding.“ Ještě než jsem si pořádně uvědomila, co to vlastně je, odmítla jsem. Jsem nedávno zasnoubená a nehodlám se hned zabít. Navíc mám docela strach z výšek. „Dal by nám to jako svatební dar.“ Při představě o tom, jak o takovém daru budu jednou vyprávět, se mi to začalo zamlouvat. Ale při další představě Kachny, kterou táhnou po zemi, protože nevzlétla, jsem se vykrucovala. Nicméně po asi patnácti minutovém ubezpečovacím pohovoru o bezpečnosti, jsem na to kývla. Proletím se. ☺️ Brzy ráno jsme se sešli na letišti. Kamarád, který se zaučoval a jeho instruktor zhodnotili povětrnostní podmínky. Prý to vypadá dobře. Já jsem ale potřebovala slyšet něco ve stylu: Je to úplně nejlepší a nejideálnější počasí. Tolik adrenalinu jsem asi ještě necítila. Začalo se připravovat potřebné vybavení, oba „letci“ mě uklidňovali a můj snoubenec se mi potají smál. Nasadili mi takovou velkou...

Už asi dva měsíce Pája musel poslouchat Chinaski každý den, protože jsem se dozvěděla o jejich koncertě v Písku, na kterém jsem prostě musela být. Těšila jsem se jak malá holka na první panenku, měla jsem je totiž poprvé slyšet naživo. Lístky jsem koupila hned v první vlně a netrpělivě čekala. Když ten den přišel, řekli jsme si, že do Písku pojedeme dřív a uděláme si hezký den. Že bude víc než hezký, mě ale ve snu nenapadlo. Jako každá dvacítka jsem "mlela" o svatbě docela často, ale s vědomím, že tohle "mletí“ bude pro Páju, asi jako když škemrám o psa. Prostě druhým uchem ven. První zastávka byla romanticky v McDonald´s na pořádný prasárně, takže jsme se pak stěží kolíbali po Písku. Já opět zdržovala upravováním se na WC. (jako by mi ještě bylo pomoci) Pak jsme se ploužili ulicemi příjemně zalidněného města. Sluníčko nás hřálo do tváří a krok střídal pusu nebo objetí. Byla jsem v sedmém nebi po boku toho nejlepšího, spokojená a ještě čerstvá tou pro oba n...